Téměř každý, kdo pracuje se starými fotografickými technikami, jednoho dne objeví na oblečení nebo rukách tmavé skvrny. Hnědé od už hotových světlocitlivých roztoků, nebo černé přímo od dusičnanu stříbrného. Téměř čtrnáct dní pak podáváme při různých příležitostech začernalou ruku, než se stříbro odrolí.
Přitom tyto skvrny lze snadno odstranit. Potíráním roztokem jodu se stříbro přemění na světle žlutý jodid a ten se následně rozpustí v thiosíranu sodném (možno použít jakýkoli ustalovač).
Určitý problém může být se sehnáním jodového roztoku. V přípravcích z lékáren bývá jod vázán na polymery, nejčastěji povidon.Tato vazba snižuje reaktivnost jodu, proto tyto přípravky dostačují pouze na slabé skvrny na textilu.
Můžeme však v lékárně požádat, aby nám připravili vodný roztok jodu. Například Lugolův roztok se skládá ze dvou gramů jodu, rozpuštěného ve třech gramech jodidu draselného ve 100 ml vody.
Může se stát, že budeme muset obejít několik lékáren, což není neochotou lékárníka, nebo zákazem prodeje. Spíše v lékárně jod vůbec nemají, protože magistraliter přípravky jsou čím dál víc vytlačovány pestře potištěnými krabičkami.
Další z řady workshopů historických fotografických technik proběhl minulý víkend v Jindřichově Hradci. Národní muzeum fotografie poskytuje opakovaně velmi dobré zázemí pro pořádání podobných dílen. K dispozici jsou dvě UV expoziční jednotky a dostatečný počet kopírovacích rámečků. Opět se udělalo hodně práce a kopírovalo se dokonce i venku na slunečním světle. Vzorně se o nás starala produkční muzea Ing. Klára Zdeňková. Lektorkou workshopu Kyanotypie, Argentotypie, Platinotypie byla Mgr. Gabriela Kolčavová, M.F.A.
Brno 21.–23. října 201
Fotografický kurz zaměřený na výhody a možnosti středoformátových fotoaparátů, ruční vyvolání černobílých svitkových filmů různých citlivostí a vlastností. Experimentování s barevnými diafilmy. V rámci teoretické části prezentace portfolií významných autorů pracujících se středním formátem. Účastníci si vyzkouší různé typy středoformátových fotoaparátů. Základem dílny jsou intenzivní praktické hodiny v inspirativním prostředí.
Jara Stauber publikuje několik svých ambrotypů na stránkách ambrotype.cz. U jednotlivých fotografií jsou přesné popisy hodnot expozic, zpracování, krátké komentáře a dokumentační fotografie scény.
Time for dry artichoke and five yellow daffodils Clear glass ambrotype 3″x5″, date 5.4.2011
Lens Ed.Liesegang at f/10, exposure time 18 s
Old Guy collodion, KCN fixer More info
Vojtěch Kovařík upravil a rozšířil příspěvky o Daguerrotypii a vznikl tak přehledný článek na téma soudobého praktikování Daguerrotypie. Je to velký přínos pro stránky fototechniky.cz, protože tato historická fotografická technika patří mezi ty nejobtížněji proveditelné.
V září roku 1871 v British Journal of Photography publikoval Richard Leach Maddox (1816-1902) své pokusy s použitím želatiny coby pojiva v citlivé fotografické vrstvě. Bylo to dvacet let od doby kdy Frederick Scott Archer (1813-1857) vynalezl mokrý kolódiový proces (1851). Možnost připravit desky předem a snažší manipulovatelnost vedly k popularitě a zavedení výroby v osmdesátých letech devatenáctého století. Madox bohužel neměl proces patentován a zemřel v chudobě. Želatina se ukázala jako nejvhodnější nosič světlocitlivých halogenidů stříbra a do světa historických fotografických technik ji začal vytlačovat až nástup digitální techniky na začátku 21. století.
Vernisáž se uskuteční v pondělí 5. září 2011 v 17 hodin.
Na zahájení uvidíte filmy, která Ignác Šechtl promítal v březnu 1897 v malém sále Střelnice v Táboře:
Příjezd vlaku, Koupel černochů, Serpentýnovou tanečnici Miss Foy a další. Otevřeno pondělí až pátek 13–17 hod.
Výstava potrvá do konce listopadu 2011.
Ignác Šechtl je především znám jako vášnivý fotog
raf, který dokumentoval události v Táboře i vývoj města od roku 1868 a také jako zakladatel ateliéru Šechtl a Voseček. Ale byl i průkopník kinematografie, zakladatel rybářského spolku a nadšený divadelní ochotník. Na výstavě uvidíte mimo jiné nejstarší dochované snímky Tábora, fotografie z příjezdu císaře Františka Josefa I, stavby bechyňské dráhy,Krajinské výstavy v roce 1902 i dokumenty o pozoruhodném životě tohoto báječnéjo muže.
